Ostrov Isla de la Juventud, 2. část

Hospodářství

Když skončila kubánská revoluce, zemědělský sektor na ostrově posílil. Kuba si vytkla za cíl soběstačnost v oblasti potravin a konkurenceschopnost při vývozu určitých výrobků. Pro usnadnění tohoto plánu přišlo na ostrov Isla de la Juventud mnoho mladých lidí, většina z nich pocházela ze zemí třetího světa. Celkově se tedy věnovalo na ostrově práci v zemědělství několik tisíc lidí. Právě v té době, kolem roku 1978, se nakonec změnil název ostrova na Ostrov mladých.

Dnes jsou hlavními zdroji příjmů obyvatel kubánského ostrova Isla de la Juventud stále zemědělství, ale také rybolov a cestovní ruch. Je hlavní oblastí pěstování citrusů, třeba grapefruity se tu pěstují na ploše větší než 250 km². Několik desítek let se na tomto kubánském ostrově těží černý mramor a kaolín, které se zpracovávají na umělecké řemeslné výrobky i na stavební materiály.

Na ostrově se nacházejí dvě velmi odlišné krajinné oblasti. Jižní pobřeží je obklopeno pásem bažin Ciénaga de Lanier, které přecházejí ve vnitrozemí do lesních ploch s krasovými jevy. Sever ostrova je hornatý a nejvyšší nadmořské výšky dosahuje kopec Loma la Canada, jež se tu "tyčí" do výšky 310 metrů. Isla de la Juventud je největším ostrovem korálového souostroví. Celkem byste tady u jižního pobřeží ostrova Kuba napočítali 672 dalších ostrovů a ostrůvků.

Doprava

Dostanete se sem jen lodí nebo letadlem. Kubánská státní letecká společnost sem létá z měst Havana a Gerona denně. Pokud ale budete mít víc času, vyberte si za dopravní prostředek loď. Z pobřežního města Batabanó, které leží asi 70 km jižně od hlavního města Havana, vyjíždějí čluny ve směru Isla de la Juventud každý den.

Plavba rychlým člunem trvá zhruba 2 hodiny. Pokud by se vám to zdálo příliš rychlé, můžete se nalodit na trajekt a v cíli pak budete za 3 hodiny. Velmi pěkná je plavba kolem jihozápadního cípu chráněné krajinné oblasti Peninsula de Zapata.

Nueva Gerona

Hlavní město Nueva Gerona má asi 35 tisíc obyvatel a nachází se na severním pobřeží ostrova. Bylo založeno roku 1830 a v podstatě bylo až do 70. let minulého století malým nevýznamným přístavním městem, po jehož ulicích jezdily jen vozíky tažené voly a drožky tažené koňmi. Staré rybářské lodě kotvily v přístavu u Rio Las Casas.

Karibskou a koloniální atmosféru můžete dnes poznat u kostela Nuestra Señora de los Dolores, velmi pěkné jsou dnes již zrestaurované koloniální domy na ulici Calle Martí. Spatříte tady i několik dílniček na zpracování místního mramoru a pár hrnčířských dílen, které můžete i osobně navštívit.

V Casa del Agua můžete ochutnat léčivou vodu z minerálních pramenů, které vyvěrají na tomto ostrově. Přírodovědecké muzeum Museo de Historia Natural zase poskytuje zájemcům informace o biologické rozmanitosti Karibiku. Muzeum najdete na adrese Calle 41 a navazuje na něj také planetárium, kde se můžete trochu více seznámit s hvězdnou oblohou v oblasti Karibiku.